Ztracený břeh

Observační snímek Ztracený břeh sleduje komunitu rekreantů a vášnivých rybářů, kteří se „nadivoko“ usídlili v karavanech a v dostavěných příbytcích u břehů „jihomoravského moře“. Novomlýnské nádrže při úpatí CHKO Pálava byly vybudovány v letech 1975–1989 na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky; mohutné vodní dílo zničilo vzácný komplex lužních lesů a zapříčinilo změnu charakteru krajiny. Na druhou stranu vodní nádrže slouží vedle rybolovu jako hnízdiště či zimoviště mnoha druhů ptáků (kolonie hus severských a sibiřských), jimž zásah do krajiny naštěstí nezměnil historické „návyky“. Místním nezbylo, než se s přehradou smířit (přičemž obyvatelé zaplavené obce Mušov museli opustit své domovy) a posléze osídlili zanedbané břehy po svém. Po letech jsou však pod záminkou hrozícího sesuvu půdy nuceni kolonku vyklidit, a vzdát se tak „přirozeného relaxu. Tvůrce nenápadnou kamerou zachytil zdejší každodennost (různorodé úlovky, přátelská setkání, diskuse, rozjímání, drobné radosti a strasti vybraných protagonistů) a magičnost rozlehlé vodní plochy pod pálavským panoramatem. „Příběh“ doplňují archivní záběry, současnost a budoucnost krajiny po odborné stránce komentuje přírodovědec Miroslav Šebela... Velkolepé vodní dílo bylo dokončeno v roce 1989. Zcela zanedbané a nepřístupné okolí Novomlýnských nádrží začali lidé na vlastní pěst čistit a upravovat. Nově vzniklá kolonie se během dvaceti let stala jejich druhým domovem. Rekreanti si v živelně zbudované rybářské osadě z přívěsů a dostavěných příbytků na břehu „jihomoravského moře“ užívají letní pohodu. Rybářům se daří různě: starousedlíci (Věra a Petr) dají chycenému kaprovi svobodu, malý začátečník pod dohledem táty vytáhne z vody okounka. V noci se podaří místnímu rybáři královský úlovek: kapr, měřící přes osmdesát centimetrů. Ráno „king“ událost rozhlásí a oslaví s chlapy. S atmosférou funkční kolonie, včetně její chmurné likvidace a nostalgie „vyhnanců“, donucených zničit si „část života“, kontrastuje závěr snímku, v němž tvůrce prezentuje „řízenou zábavu“ (vodní park, atrakce a diskotéka v obřím kempu a podobně), v níž oddech a rekreaci ovládá především konvenčnost a komerce. To „svobodomyslným karavanistům“ samozřejmě nevyhovuje; touží po svém klidu a rybách.